... Nemýlila se, šli po ní.. Najednou nevěděla, co má dělat. Nejdříve jí napadlo, že by mu to měla říct, ale po chvíli si to rozmyslela, když si vzpomněla na Hannah. Byl by to jenom další trapas. Angele, ani ostatním to už vůbec říct nedokázala, věděla, že by o ni měli strach a řekli by mu to.. a třeba zbytečně. Vźdyť vůbec nevěděla, odkud ten mail přišel! Klikla na jméno a tam bylo pouze R.R. "Richie" pomyslela si.. ale hned na to zapomněla. Když bude dávat pozor, nic se jí přece nestane a nemusí strašit ostatní.. Musí ten případ vyřešit!
Jakmile vyšla ze svojí kanceláře, s hlavou plnou myšlenek, do někoho vrazila. Byl to Hodgins.
"Nemůžeš dávat pozor?" rozčílil se.
"Promiň, jsem nějaká unavená.." snažila se to zamluvit..
"Ok, to je v pohodě.. taky jsem moc nespal, promiň." podíval se na ni. "Vlastně jsem ti přišel říct, že jsem prozkoumal vzorky půdy."
"A zjistil jsi něco?"
"Jo. Rozhodně vím, že je někdo na místo činu dovezl a zahrabal, byly mrtvé už nějakou dobu předtím.. A zajímavé je, že jsem našel kousky stejného asfaltu, u všech, a to nasvědčuje tomu, že byly zabity přibližně na stejném místě.."
"Zajímavé.. takže alespoň se potvrdilo, co jsme tušili.." "Stejný vrah" řekla potichu..
"Podle všech důkazů jo, ale mohl mít i komplice."
"Ano, to je možné.. díky" pokusila se o úsměv.. "Nevíš kde je Angela?"
"U sebe v kanceláři, jako vždy." koukal na ni udiveně.
"Díky.. já jen.. jsem se jí chtěla na něco zeptat"
Angelina kancelář
"Ahoj zlato!" ani nezdvihla hlavu od počítače
"Ahoj, jak víš, že jsem to já?" podivila se Tempe.
"Myslela jsem si to." usmála se.. Měla taky kruhy pod očima, jakoby vůbec nespala, ale usmívala se. "Hele, chtěla jsem ti to říct už dřív.. ale nepříjde ti to divné? Ten člověk se tu ještě neukázal?"
"Kdo?" podivila se. Byla myšlenkami úplně mimo.
"No, ten dokror přece.." podívala se na ni.. "Hele, Tempe, není ti nic?"
"Co by mi mělo být? Jsem jen unavená, jako všichni."
"Zdá se mi, že je v tom i něco jiného. Prosím.. víš přece, že se mi můžeš se vším svěřit"
"Já vím, Angie.. Je toho na mě prostě moc.." rozbrečela se a objala ji.
"To bude dobrý, Tempe, to bude dobrý.." uklidňovala ji Angela, a přemýšlela, jak se její kamarádka změnila.. Před pár lety by si ji takhle ani nedokázala představit, a teď?
"Měla by ses jí domů vyspat" radila jí.
"Ne, to nejde!" setřela si slzy.. "Musíme vyřešit případ!"
"Nikomu nepomůžeš, když tu budeš brečet a nebo něco dělat v tomhle stavu, zlato"
"Tak dobře, půjdu si domů lehnout. Vyřiď Boothovi, že.."
"Kde vlastně je?" divila se.
"N-nejspíš je někde s Hannah.." Divila se sama sobě, že to dokázala vyslovit nahlas. Hned jí vytryskly slzy. Podívala se do země.
"Promiň" omlouvala se Angela.."Já vím, že ti to vadí. Neměla jsem se tak blbě ptát..."
"To nic Angie. Stejně nevím, o co jde.." lhala.
"Moc dobře víš, a já to chápu. Na tvém místě bych jí asi zabila"
"Ne, to jsi nepochopila.. já proti Hannah nic nemám.." snažila se to zamluvit
"Běž domů a nemysli na to" poradila jí.
"Jo už jdu. Tak ahoj."
"Ahoj zlato, uvidíme se zítra."
Přemýšlela, co má dělat. Rozhodla se Angelu poslechnout, ale i přes to by radši zůstala v institutu. Udělala chybu, že to nikomu neŕekla? Ne, takhle to je nejlepší. Řekli by to Boothovi, a ona mu nechtěla přidělávat starosti. Navíc Hannah mu už jistě řekla, o tom dnešním "setkání".
"Ale přece jenom, ten e-mail je důkaz. Neměla bys to zatajovat." pomyslela si. Asi mu to přece jenom poví. Vytáhla mobil a vytočila číslo. Nic. Málem zapomněla, že Booth je nejspíš s Hannah a má vypnutý mobil. Zase jí bylo nanic. Uvědomila si, že stojí pořád na jednom místě. Chtěla udělat krok dopředu, ale najednou zaslechla výstřel. Mířil na ni. Jen tak tak uhnula kulce a schovala se za auto..
Pokračování příště
[Mám rozepsaný další díl, ale fakt nejsem na ty vědecké řeči, omlouvám se za případné chyby..]