Červenec 2011

Part 15; Neovladatelná přitažlivost

18. července 2011 v 17:37 | Anny |  The Complicated case

Dojeli až k jejímu domu. Booth vystoupil z auta a pomohl jí. Přece jenom jí nebylo ještě moc dobře, po tak otřesném zážitku, ale byla dost silná na to, aby to nedávala najevo.
Mlčky odemkla dveře a bez jakékoliv otázky ho pustila dovnitř. Sama vstoupila až po něm a žaludek se jí převrátil vzhůru. Tady se to stalo..
Booth si všiml, jak tam stojí, neschopná pohybu. Došel zpátky k ní, objal ji okolo pasu a zašeptal: "To bude dobrý, jsem s tebou."
Usmála se a podívala se mu do očí. "Není se čeho bát," prohlásila tvrdě, odtáhla se a pozvala ho dál.
"Dáš si něco?.. Víno? Kafe? Džus?" zeptala se, aby prolomila ticho.
"Jo, skleničku bych si dal. Ale udělám to já."
"Ne, je to můj byt a.. jsem dostatečně schopná abych.." začala.
"Když myslíš.., jen jsem ti chtěl pomoct."
"Já vím..,ale nepotřebuju pomoc, jsem úplně v pohodě,.. ale díky."
Za chvíli byla zpátky se dvěma skleničkami a lahví červeného vína.
"Kůstko, nic ve zlém, ale měla by ses vyspat, vypadáš fakt hrozně.." začal Booth.
"To je to tak vidět?" divila se.
"Nechci tě zklamat, ale je. Jsi dokonale krásná, ale tohle ti fakt nesluší," usmál se.
"Děkuju, ale hlavně to prosím tě neříkej před Hannah,"
"Myslím, že by souhlasila."
"Radím ti, ať to neděláš. Jak se vůbec má?" ani nevěděla, proč to říká, chtěla jen vědět, jak to teď mezi nimi je..
"Jo, má se fajn. Volal jsem ji, že tě unesli, tak snad to pochopí."
"Měl bys jít domů, jistě na tebe čeká" nakázala mu.
"Nemůžu tě tu nechat.." začal.
"Ale prosímtě. Jsem dospělá, vystačím si sama a navíc.. za chvíli půjdu spát, jak jsi mi poradil." usmála se.
"Ale stejně.."
"Dost už!" přerušila ho.
"No tak dobře, půjdu.. ale kdyby něco, volej, jasný?"
"Jo," přikývla. Pak si na něco vzpomněla.. "Boothe?"
"No?"
"Jsi v pohodě?"
"Jo jsem, neměl bych být?"
"Ne, já... že jenom... zabil jsi člověka a.." snažila se vysvětlit.
"Ne, psychologa opravdu nepotřebuju. Není to jako jindy, tentokrát se mi ulevilo, že je takový hajzl mrtvý.. že ti už nemůže ublížit, ani nikomu jinému," podíval se na ni a ona už měla zase sto chutí se na něj vrhnout a políbit ho...
"Jasně, to já taky," vykoktala a podívala se do země.
"Uvidíme se zítra, pořádně se vyspi a dávej na sebe pozor," začal se svým obvyklým kázáním.
"Ty taky," dodala jenom a usmála se.
Zabouhly se za ním dveře a ona zase zůstala sama. Povzdechla si. Měla by zavolat alespoň tátovi, ale neměla sílu vykládat mu, co se stalo... Byla unavená a přitom se jí nechtělo spát. Lehla si na postel, ještě v tom oblečení, které jí přinesla Angela do nemocnice. Za chvíli usnula.

Objevila se v nějakém obrovském skladišti, všude byly samé regály. Strop byl tak vysoko, že na něj skoro nedohlédla. Jedinná cesta vedla dopředu a dozadu, všude byly vidět jen regály s krabicemi. Náhle se za ní ozvaly kroky.. prudce se otočila. Stál tam. Richard Hunt s pistolí v ruce. "Tentokrát mi neutečeš, ty děvko!" zařval a vydal se za ní. Utíkala, co nejrychleji mohla, ale on byl rychlejší. Věděla, že ji jednou dohoní... A najednou zakopla o jakousi krabici s léky a upadla na zem.. Silné paže ji zezadu chytily a k hlavě jí přiložil zbraň.. "NEEEE!!"...

Probudila se a leknutím vyskočila z postele. "Byl to jen sen. Byl to jen sen, jen sen..," opakovala si v duchu. Náhle si uvědomila, co jí vzbudilo. Zvonek. Podívala se na budík.. 23:46, kdo může v tuhle dobu něco chtít?
Potichu došla ke dveřím a pomalu otevřela.. Byl to Booth.
"Panebože, co tady děláš?" vyhrkla a zároveň se jí ulevilo, že to není někdo cizí..
"Já.. musel jsem tě vidět.. vědět, že jsi v pořádku," podíval se na ni.
"Pojď dál," zašeptala a zabouhla za ním dveře. Pak začala.. "Tys nebyl doma s Hannah?"
"Ale byl. Hannah je v pořádku, měli jsme krásný večer, ale.. nemohl jsem spát, musel jsem tě vidět."
"Promiň," podívala se mu do očí. "Říkala jsem ti, že si o mně nemáš dělat starosti."
"Já vím, ale.." nenapadal ho jedinný důvod, proč se uprostřed noci sebral a jel za ní.
Začali se k sobě nebezpečně přibližovat. Oba si uvědomovali to, co cítí, ale věděli, že to nejde.. Ale bylo už příliš pozdě, nedokázali se ovládat. Vrhla se mu kolem krku a začala ho líbat. Booth jí polibky oplácel. Zapomněl na povinnosti, zapomněl na Hannah, kterou sice miloval, ale nic takového k ní nikdy necítil... Nahmatal knoflíky na její košili a začal je rozepínat.. "Tohle...bysme...neměli.." dostala ze sebe mezi polibky, ale nepřestala. Zradil ji vlastní rozum. "Já vím...," zašeptal Booth, když z něj strhla svetr i košili, ale nepřestával ji líbat.. Pomalu postupovali do ložnice... Oba věděli moc dobře, že je nemožné, aby byli spolu. Ale přesto ani jeden nedokázal přestat...
_____________________________________________________
[... Další díl snad tento týden ;)..]

Prosím hlasujte! ;)

17. července 2011 v 11:03 | Anny |  diary
Ahojkyy!
Chtěla bych vás zase poprosit o hlásek, pro B&B - TADY ;) Postoupili jsme do 3. kola.
Strašně moooc děkuju za hlásky! ♥ :))

your Anny

Diary- aneb Harry Potter, nová knížka od Kathy a zase tu nebudu.

15. července 2011 v 21:54 | Anny |  diary

Ahooj lidi! Tak se po delší době zas hlásím. Vím, že jste asi čekali povídku, ale nějak to blbne a vůbec se mi neuložila do rozepsaných.. Ale nebojte, napíšu to znova, máte se na co těšit. ;)

Jinak, vím, že to sem nepatří, ale včera jsem byla v kině na HP and Deathy Hallows, part 2. Nojo, já- blázen na to musela jít hned první den. :D Ale bylo to.. úžasný! Ty efekty a to všechno a ještě k tomu ve 3D. A vzhledem k tomu, že jsem všechny (včetně Relikvií) přečetla aspoň 5x :DD Strašně moooooc se mi to líbilo, až na to, že tam dost lidí, co jsem měla ráda zabili (kdo četl, ví).. A ta poslední scéna, na to jsem se těšila nejvíc. :D Víc neprozrazuju a určitě doporučuju, se jít kouknout! :))
moje tvorba v PhotoFilteru, děsný, neumím s tím... achjo :D


A ta druhá věc.. Jeli jsme zase za babičkou do nemocnice, jako vždycky a já měla na Smíchově chvilku čas, tak jsem vlezla do krámu s knížkama. :D A hádejte, co tam? Koukala jsem se po něčem zajímavém, ale nikde nic. Jen tak koukám na takovej stolek s novinkama a najednou jsem si jí všimla a jsem šíleně šťastná, protože byla poslední v celém obchoďáku. A co to tedy je? No přece nová knížka od Kathy Reichs! Spider Bones/Pavoučí kosti. Moje 3. knížka od Kathy, pěkná sbírka, co? :D No, aspoň mám čtení na prázdniny, i když rodičům se to moc nezamlouvá.. :P

A navíc.. pořád nejde Photoshop, děkuju za radu, holky, ale přeinstalovat to nemůžu, mě to nainstaloval strejda, má ho na CD, až sem přijede, pokusím se ho ukecat...


Joo, přesně tuhle mám! :DD

Tak já jdu na tu povídku. Mějte se! :)

Carla Gallo/ photos 0.3

11. července 2011 v 22:30 | Anny |  Daisy Wick/ Carla Gallo
Pár fotek Carly, alias Daisy.. Každá jiná, ale všude jí to slušíí :)

imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com

Hlasujte pro Bones! :)

11. července 2011 v 21:17 | Anny |  diary
Tento odkaz jsem našla u Tamči a byla bych vážně moooc ráda,kdyby to B&B vyhráli.. Protože Bones 4ever.. nejlepší! ;) Prosím, hlasujte ZDE! :)

Diary 11.7.- Nesnáším Photoshop!

11. července 2011 v 12:09 | Anny |  diary
Ahoooj Bonesáci! Jak se máte?
Nejdřív bych vám chtěla vysvětlit moji nepřítomnost.. Babička je zas v nemocnici, tak za ní jezdíme, a když už jsem doma, tak taky nemám moc času.. Navíc jsem teď ještě pořádala jednu koňskou soutěž. ;)
No a dneska jsem chtěla udělat nějakou grafiku a najednou zjistím, že ten pitomej PS nejde. Prostě ho pustím, dobu se načítá a pak se vypne.. Nemáte někdo tušení, co s tím může být? Asi ne. Dneska jsem taky chtěla dělat wall do VGS, štve mě to.! Jinak, skoro nic nového, včera jsem koukala na Buffy (ten film), a bylo to super, i když jsem zvyklá na Sarah, ale i tak...
Vím, že jsem slibovala povídku, tak se tu zase tento týden objeví. A bude to ještě hoodně složité a dlouhé :D
Tak asi půjdu ještě zkusit ten Photoshop, ale myslím, že to nepůjde...
your Anny

Part 14; Psychopat

10. července 2011 v 16:59 | Anny |  The Complicated case


Uslyšela za sebou kroky a jak někdo otevírá dveře.
"Slyšel jsem, že jsi se mnou chtěla mluvit, Lilly," ozval se hrubý hlas.
"Já nejsem Lilly, co ode mně chcete?"
"Teď najednou zapíráš, ale za všechno si můžeš sama, kdyby ses netahala s tím hnusným parchantem.."
"Nevím, o čem mluvíte," snažila se, aby nepoznal, že se bojí.
"Ale moc dobře víš, ty děvko!" Švinhul bičem a ona zařvala bolestí.
"Jste blázen!" vyhrkla.
"Co? Já jsem blázen? Tak ty si ještě dovoluješ!? Po tom všem! Ale už jsi moje, jenom moje a můžu si s tebou dělat, co chci!"
"Já vás neznám, v životě jsem vás neviděla," zkusila na něj, možná si ji s někým spletl..
Zadíval se na ni nenávistným pohledem."Měla bys klečet na kolenou a omlouvat se!"
"Nevím, za co! Jste blázen!" vyhrkla znovu nahlas svoji myšlenku.
"Tak ty nevíš za co? Já ti věřil! Říkalas, že jsi jenom moje, že mě miluješ, že nikdy nic takovýho neuděláš, že jsem tvůj Richie! A přitom jsi se celou dobu scházela s tím.. s tím doktorem!" nemohl zadržet vztek. Tak je to Richie, pomyslela si. Musela něco vymyslet, ale věděla, že stejně proti jemu a jeho gorilám nemá šanci.. Začal jí mlátit. Snažila se být zticha, nechtěla mu dělat radost tím, že křičí. Jenom zatnula zuby a snažila se bránit. Marně. Po chvíli se narovnal a zabouchl dveře, se slovy. "Ještě příjdu."
Co teď? Pokusila se vstát, ale s přivázanýma rukama to moc nešlo. Nebyla šance. Podvědomě věřila Boothovi. Že ji v tom nenechá, že pro ni příjde... ale jak? Když je jistě s Hannah a ani neví, že ji unesli. Hannah, pořád ten samý problém. I v téhle zatracené situaci musela myslet na Bootha a vyčítat si, že ho tenkrát odmítla. Z přemýšlení ji vyrušily kroky tří mužů. Richie je zpátky, přivedl si s sebou bodyguardy.
"Ahoj Lilly," pousmál se. "Tak co, rozmyslela sis to?" prásknul bičem. Všimla si, že jeden z chlapů na ni míří pistolí. Tohle byl konec. Chtěla se zeptat, co si vlastně má rozmýšlet, ale přistoupil k ní Richard s nožem. Zavřela oči a čekala..
Najednou se ozvala rána. Cítila, jak se Richard nad ní neklidně pohnul. A pak uslyšela Boothův hlas. Otevřela oči a podívala se ke dveřím do "garáže". Stál tam se zbraní v ruce a mířil na Richarda. "Okamžitě odhoď ten nůž!" Richard se jen usmál. "To se ještě uvidí" a vrhl se po Tempe. Ozval se výstřel a Richard padl k zemi. Nějací agenti se vrhli na jeho bodyguarda a vyrvali mu zbraň. Druhý se kamsi ztratil, ale jí to bylo jedno. Viděla jen Bootha, který se k ní rozběhl a objal ji. "Neboj, už jsem tady, všechno je dobrý.."
"Já vím," tekly jí slzy. "Jak jsi se sem dostal? Myslela jsem, že.."
Přerušil ji. "To je dlouhá historie. Povím ti to doma, nebo v nemocnici."
"V nemocnici?" divila se.
"Řekl jsem jim ať zavolají záchranku."
"Ale mě nic není," bránila se.
"Stejně musíš k doktorovi, promiň, ale vypadáš fakt hrozně," pořád jí k sobě tisknul.
"Je mrtvý?" zašeptala a ukázala směrem k Richiemu.
"Jo, je mrtvý," usmál se. "Nemáš se čeho bát. Jsem přece ostřelovač, ne?"
"Děkuju.. za všechno.. zase jsi mě zachránil..." pousmála se.
"Bál jsem se, že to nestihnu. Hrozně moc." Pohladil ji po tváři a přitáhl zase k sobě.
Pak přijela záchranka a odvezli ji do nemocnice. Booth jel s nimi. Když ji doktor vyšetřil a konstatoval, že až na spoustu modřin to nic vážného není. Venku čekala Angela s Hodginsem a všichni ostatní z institutu a byli rádi, že je v pořádku. Booth se nabídl, že ji odveze domů.

V autě
"Měl by jsi mě vyslýchat, ne? Jsem přece svědek," ptala se Bootha.
"Jo, to jsi, ale jestli nechceš, nemusíš o tom mluvit."
"Ne, už je to v pořádku," usmála se a řekla mu úplně všechno. On jí zase to, co zjistili. Richard Hunt byl psychopat. Utekl z léčebny a měl nehodu. Odvezli ho do nemocnice, kde ho operovala Lilly Brownová a jemu nějak přeskočilo v hlavě. Zamiloval se do ní a nedokázal pochopit, proč ho odmítá. Začal tedy chodit s její nejlepší kamarádkou Maggie, protože si myslel, že bude žárlit. Ale Lilly si toho nevšímala a scházela se s kamarádem a kolegou, Peterem Ryanem. Zřejmě k ní cítil něco víc, ale ona si to nedokázala přiznat, každopádně Richard je viděl často spolu... Pak pokračoval s tím, co se dozvěděl od Addamse. Když skončil, Tempe se otřásla. Chudák Lilly. Byly si tak podobné... A nebo Jennifer, ta antropoložka... Richard v ní jenom viděl Lilly. Stejně jako v Tempe. Bylo to hrozné.
Najednou si na něco vzpomněla. "Co ti jeho bodyguardi?"
"Dave Dickens. Přiznal se za spoluúčast na vraždě. Dělal to pro peníze, jako Addams. Odvezli ho do vazby."
"A ten druhý?"
"Bohužel se jim ho nepodařilo chytit, ale pátrají po něm. Myslím, že bez Richieho je neškodný," utěšoval ji a ona mu uvěřila.
______________________________________________________________

Part 13; Addamsův příběh

7. července 2011 v 17:12 | Anny |  The Complicated case

Protože bych chtěla udělat radost Tamče k včerejším narozeninám blogu, mám tu další část ;) Budu se snažit napsat co nejdřív další..
Click na CČ

Part 12; Vzkaz na stole

7. července 2011 v 17:11 | Anny |  The Complicated case

Byt Seeleyho Bootha
Booth se probudil vedle Hannah a první co si uvědomil, že mu zvoní mobil. Mezitím stačil postřehnout, že je 1 hodina ráno. "Co se sakra děje?" pomyslel si a vzal to.
"Booth"
"Boothe, tady Angela.. prosím tě, není u tebe Tempe?"
"Kde by se tu vzala, Ange, takhle v noci..? Neblázníš?" divil se.
"No, víš.. mám o ní docela starost. Už od večera mi nezvedá telefony. Je to fakt divné.."
"Teď bude asi spát, ne?" řekl ironicky.
"Hele, já jí znám.. říkala, že bude psát tu novou knihu a teď.. dojela bych k ní, ale není mi dobře."
"No tak fajn, zajdu jí zkontrolovat, abys měla klid, jo?" dělal, že je to zbytečné, ale ve skutečnosti dostal strach.
"Děkuju," rozloučila se Angela.
Booth tiše vstal, aby nevzbudil Hannah, oblékl se a vydal se ke Kůstce. Nemyslel si, že by se jí něco stalo, vždycky se o sebe uměla postarat. Ale přece jenom měl strach..

Sklad poblíž DC
Tempe se pomalu začala probouzet. Zjistila, že leží svázaná na podlaze v nějaké temné místnosti. Kupodivu měla svázané jen ruce a tak se jí podařilo vstát. Jako první jí napadlo, že se jí to všechno zdá. Ale pak si vzpomněla na ten večer...
Najednou zaslechla odněkud hlasy. "..Běž ji zkontrolovat, myslím, že se už probrala," říkal nějaký muž.
"Ale pane.." odporoval mu druhý.
"Dělej a hned!" zařval.
"Ale co když..?"
"Co tím myslíš?" vyjel na něj.
"Noo, já.. nechci dopadnout jako Charlie."
"Ten pitomec, co neuměl ani pořádně mířit Může si za to sám!"
"Ale.."
"Tak dělej, sakra! Od čeho tě platím?"
"Dobře, už jdu."
Vzadu se otevřely dveře a Kůstka na chvilku spatřila místnost, vypadalo to jako nějaký sklad v podzemí, protože tam ani nebyly okna. Vůbec ji nenapadalo, kde by mohli být.. Ze dveří vystoupil jakýsi mladík. "Tak vidím, že už jsi vzhůru," pousmál se.
"Co se mnou chcete dělat?" musela se zeptat.
"Můj pán má s tebou nevyřízené účty.. Jen si s tebou trochu pohraje a pak budeš mít klid. Hold to tak už chodí, princezno," zašklebil se.
Nevěděla, jaké nevyřízené účty a ani co myslí tím "budeš mít klid" , jestli ji chce zabít, nebo pustit, ale reálnější byla ta první možnost. A ona nemohla nic dělat. Vůbec nic. Nikdo o ní nevěděl, mobil taky neměla.. Nesměla na sobě dát znát, že se bojí.
"Chci mluvit s tím tvým pánem," řekla a z jejího hlasu vůbec nebyl znát strach.
"Neměla bys chtít."
"Jestli mě chcete zabít, tak to stejně uděláte, ne?"
"Tak dobře, vyřídím mu, že s ním chce slečinka mluvit.."
"Děkuju za služby," pousmála se nuceně.

Byt Temperance Brennanové
Když uviděl otevřené dveře bytu, věděl, že Angela měla pravdu. Něco není v pořádku. Otevřel a vstoupil dovnitř. "Kůstko?!" zavolal do ticha. Žádná odpověď. Rozsvítil a prošel celý byt. Nikdo tam nebyl. Pak si všiml něčeho na stole, byl to nějaký popsaný útržek papíru, rychle se tam rozběhl a četl:
Nikdy ji už nenajdete, protože v tuto chvíli je dávno mrtvá. Její kosti se rozloží v zemi a za pár let si nikdo nevzpomene, že žila. Pomsta je dokončena a pokud mě nebudeš hledat, nenajdu ani já tebe. R.
Udělalo se mu nanic, vždyť ještě před pár hodinami byla v pořádku. Kdyby byl s ní, nic by se jí nestalo.. Teď se musí soustředit na jedinou věc. Musí pátrat, protože tehle papírek ještě není důkaz, že je mrtvá.. A on cítil, že žije, že ještě není konec.. že jí musí pomoct, i kdyby se dělo cokoli na světě. Sám sebe ujišťoval, že doufali, že ten vzkaz najde později a on má tedy náskok. V tu chvíli dokázal vnímat jen jedinné - kdo je ten záhadný "R."... A pak ho to napadlo. Musí si promluvit s Addamsem, protože jedinné čím si byl jistý je to, že to souviselo s tím pitomým případem.
____________________________________________________________
[Snad se líbí, i když ten konec.. já vím, hned bude další díl. Tamči, můžeš to brát jako překvápko k narozkám, protože vím, jak tuhle povídku ráda čteš ;D ]

Happy B-day, Bones1!

7. července 2011 v 14:10 | Anny |  news
Lidi, omlouvám se, že jsem tu vůbec nebyla, ale byli jsme pryč, nejdřív v Praze a včera zas v Olomouci... Fakt se omlouvám, říkala jsem, že nebudu mít moc času na blog.

No a taky jsem zjistila, že včera měl narozky jeden významný blog a tedy i jeho majitelka, moje AFFS, úžasná blogová kamarádka Tamča! Přeju tedy opožděně všechno nejlepšíííí, hodně štěstí, ať ti blog dlouho vydrží a píšeš pořád takové skvělé povídky ;) Mám Tě mooc ráda! :-*
HAPPY B-DAY!
A dáreček:
Snad se aspoň trochu líbí ;) Bohužel na mém blogu není vidět to písmo..
PS: Mám napsanou už asi půlku dalšího dílu TheCC, dneska snad dopíšu a dám to sem :)