Taaak, konečně další díl. Doufám, že si to aspoň někdo přečte.. Vím, že moje aktivita na blogu je poslední dobou příšerná, ale já vážně nestíhám.. sorry.. A snad se vám líbí :)
Washington DC, Jeffersonův institut
Cam konečně vyšla z laboratoře, s Daisy a Wendellem za zády.
"Tak co?" ptal se poněkud netrpělivě, chtěl mít vyšetřování konečně za sebou.
"Trochu trpělivosti.. Zatím jsme zjistili, že jsme měli pravdu, kulka zasáhla mozek, byl zastřelen. Teď bychom potřebovali Angelu, abychom mohli oběť identifikovat."
"Fajn, jdu za ní."
"Ona teď nepůjde do práce," ujistila ho.
"Ale, než ji pustí z nemocnice, může být vrah kdekoliv! Může zabíjet další lidi! Je to naše práce, musíme něco dělat.." nevěděl čím to je, ale měl takové tušení, že co nejrychleji musí zjistit, kdo to je, jinak se něco stane.
"Seeley, já vím, že jsme od té doby žádný případ neměli a chápu, jak ses musel cítit, ale tohle s tím nemá nic společného.. je to jen naše práce, a prostě to pár dní počká.. "
Uvědomil si, že mluví o Huntovi a to ho rozčílilo ještě víc. "Ale.."
"Běž domů za Hannah a nemysli na to," poradila mu.
To byla ta poslední věc, co by teď chtěl udělat. Pokud si měl vybrat, jak trávit čas, rozhodl se radši jít k sobě do kanceláře a projíždět tisíce mužů v záznamech a hledat každou nepatrnou podobu s Angeliným nákresem Huntova komplice. Věděl, že je to zbytečná práce, protože kdyby tam jeho fotka byla, už dávno by se mu ukázala.. ale přesto si připadal alespoň trochu zaměstnaný.
Odpoledne se nakonec přece rozhodl jet za ní.
"Ahoj Boothe," usmívala se, když vstoupil na pokoj. V náručí držela Mickeyho, který právě usnul. Když ji takhle viděl, nejraději by se nafackoval za to, že ještě před chvílí pomýšlel na to, jak před sestřičkami propašovat lebku a nebo Angelu přinutit, aby šla s ním.
"Tak co je?" Uvědomil si, že tam jen tak postává a civí na ni.
"Nic, copak se na tebe nemůžu přijít podívat?"
"Ne, s takovým výrazem," upřesnila.
"No tak dobře. Chtěl jsem se zeptat, kdy nastoupíš do práce.. samozřejmě chápu, že.." podíval se na Mickeyho provinilým pohledem.
Kupodivu se usmála. "Tak, ještě nechybím ani tři dny a už mě potřebujete! O co jde?"
"No, máme případ. Byl to silnější muž, ve věku 42 - 43 let a byl zastřelen. Nutně potřebuju identifikaci," poprosil ji.
"No, vzhledem k tomu, že kromě pár úžasných chvilek s Mickeym, jako tato se tu nudím, nabídku přijímám. Zítra mě už pustí domů, ale bojím se, že mě Jack nepustí.. ale když mi přineseš lebku, mohlo by to vyjít," mrkla na něj.
"Díky Angelo. Pokusím se jí tajně propašovat z institutu. Přinesu ti i zprávu od Cam."
"Dobře, díky.. ale pořád jsi mi ještě neřekl, co tě tak rozhodilo? Nějaké problémy s Hannah?"
Popravdě ani nevěděl, jestli má pravdu. Od včerejška Hannah neviděl a raději si vypnul mobil. Bude nejspíš strašně vyvádět, že zapomněl na tu večeři, ale kvůli tomu si starosti nedělal. Měl divný pocit z toho případu, ale přece to nebude řešit s Angelou?
"Ehm.. totiž ano, Hannah je naštvaná, že jsem s ní nešel včera na večeři," zalhal.
"To se spraví, neboj. Můžete jít dneska."
Tentokrát už se z toho nevyvlékl a musel vzít Hannah na večeři.
Výzkumný institut v Káhiře, Egypt
Temperance Brennanová stála v laborce a prohlížela mumii. Byla z části poškozená a neměla pravou dolní končetinu, což bylo způsobeno nejspíš každoročními dávnými záplavami. Chybělo také pár prstů a několik dalších kůstek. S jistotou mohla určit, že to byla žena ve velmi mladém věku, menší velikosti. Potřebovala zjistit příčinu smrti, a to nejlépe podle mikroorganismů nalezených v okolí. Vydala se za Tomem. Za tu dobu, co tu pracovala se s ním docela spřátelila, tedy vlastně.. nikdo jiný v okolí ani nebyl. Tedy pokud nepočítala asistenta Charlieho a s tím se opravdu nedalo rozumně spolupracovat. Za celý její pobyt v Káhiře jí pokládal jen otázky typu: "Nechcete pomoct, doktorko Brennanová?", nebo "Je vám dobře?" a když se to opakovalo každých deset minut, začal jí lézt pěkně na nervy. Pak tu samozřejmě byla Angela, se kterou si skoro každý den telefonovala, ukazovala jí malého Mickeyho a probírala všechno možné. Nebylo to ale ono, strašně se těšila až svou nejlepší kamarádku zase uvidí. Připadalo jí to tu jako nekonečně dlouhá doba. Ano, milovala Egypt i svojí práci.. ale čím dál víc se těšila domů. Samozřejmě i na Bootha. Tolikrát měla nutkání porušit jejich slib a zavolat mu, ale tím by všechno zkazila. A navíc, pořád se ještě bála, že se to všechno vrátí, jakmile uslyší jeho hlas. Povzdechla si a zaklepala na dveře. Otevřely se a Tom se na ni usmál. "Pojď dál."
"Ne moc na dlouho, potřebuju jen ty vzorky."
"Aha," nechápala proč, ale tvářil se zklamaně. Vzorky jí ale přinesl. Poděkovala a vydala se zpátky do laborky. Cestou narazila na Charlieho.. "Čím dál lepší," pomyslela si. Ještě pár měsíců..
Washington DC, večer (druhý den)
Seděl u stolu a přemýšlel, zatímco se v kuchyni vařily špagety. Hannah měla přijít každou chvíli a nic lepšího ho v tu chvíli nenapadlo. Začínal pomalu myslet na tu věc, co se chystal udělat už půl roku a přemýšlel, jestli to je správné. Ano, chtěl požádat Hannah o ruku. I když mu někdy lezla na nervy, byla úžasná a miloval ji. Byl si tím jistý daleko víc než před pár měsíci, ale pořád ne úplně. Měl takový pocit, že z něj něco pomalu mizí, že to už není jako dřív, když se s Hannah seznámili. Ale pořád si myslel, že to svatbou zachrání... Z přemýšlení ho vytrhl zvonící telefon. Napadlo ho, že se Hannah možná naštvala a nechce přijít, ale mýlil se. Byla to Angela.
"Ahoj Boothe," řekla trochu provinilým hlasem.
"Angelo? Co se děje?"
"No.. já nevím jestli ti to mám říct.. je to dost divné.."
"Mluv!"
"No dobře.. nakreslila jsem toho mrtvého chlapa.."
"To je skvělý!" vykřikl radostně a pak se zarazil.
"To rozhodně není. Ten chlap totiž vypadá přesně jako ten Huntův ztracený komplic, po kterém pátráte."
"C.cože??"
"Jo, je to tak. Klidně se přijď podívat. Je úplně takový, jak ho popisovala Tempe i ten Addams."
"Takže.. je mrtvý?"
"Nejspíš ano... Ale je tu ještě jedna věc. Před chvílí mi volala Cam. Prý se ti nemohla dovolat, tak zkusila mě. A teď dobře poslouchej.. Cam našla na ostatcích otisky, které byly i v tom sklepě, kde se Hunt a jeho komplici ukrývali.. Bohužel je nemáme v záznamech. Ale vzhledem k tomu, že Hunt je mrtvý, Addams s tím druhým sedí a nikdo jiný tam nebyl, musely být jeho, protože nikdo jiný tam nemohl být. Teda vlastně to vůbec nechápu, protože ten chlap byl už dávno mrtvý a nemohl se dotknout sám sebe, a navíc měl jiné otisky, Cam to zjistila.."
"Sakra! Sakra! Tohle snad není možný! Budu si muset promluvit s Addamsem a Dickensem, musel tam být ještě někdo další.."
"Tak dobře, zatím se měj. Pokusím se ještě něco zjistit."
"Díky Angelo." Položil telefon a náhle ucítil šílený zápach spáleniny.. Sakra! Poslední špagety se připálily.. Byl zvědavý, jak to vysvětlí Hannah, ale tím se teď nemohl zabývat. Náhle dostal hrozný strach.. jestli měl Hunt nějakého dalšího komplice, mohlo by to být horší, když zastřelil svého "parťáka".. Co když bude chtít Richarda pomstít? Nebo dokončit jeho práci a najít osobu, která podle Hunta tohle všechno způsobila? Jeho Kůstku? Ne, to se nestane. Už nikdy se jí nic nestane. Najednou potřeboval vědět, že je v pořádku, potřeboval být s ní.. navíc, ona by mu s případem určitě pomohla a dostali by se dál. Tolik ji toužil vidět. "Vydrž to! Je v Egyptě, tam jí nic nehrozí.." přikazoval mu hlásek v jeho hlavě.. Už jen pár měsíců.. Ve dveřích cvakl zámek a vstoupila Hannah.
sharya | 
Ohledně aktivity to chápu :)..
A ted k příběhu , mrzí mě že si nezavolali :-D , ale aspon je to napínavějš a nechcu aby jí Booth požádal o ruku , nemám Hannah ráda :-D . doufám , že se to nějak všechno vyřeší , je to vážně napínavé..