Tak konečně další díl, mám už i 23., ale nevím kdy to sem dám :D No, jak jsem už řekla.. bude to ještě hodně složité.. Snad se líbí :)
"Tak, znáte toho muže?" zahulákal znovu na Dickense. Už mu docházela trpělivost. Dickens mlčel.
"Tak fajn, jen si klidně mlč.." začal. Napadlo ho něco, co by mohlo zabrat. "Ale kdybys nám řekl, jak se jmenuje ten tvůj parťák, mohl bych se za tebe přimluvit u soudu."
Dickens se trochu zavrtěl. "Jak vám mám věřit? Když vám to řeknu, můžete se klidně otočit a odejít.. Odmítám se bratříčkovat s někým, jako jste vy!" Byl by se po něm vrhnul, ale zřejmě zapomněl, že je spoutaný.
Booth se uchechtl. "Nejste v situaci, ve které byste si mohl zrovna vybírat, nemyslíte?"
"Už vám nic neřeknu!"
"Jestli to jméno víte, radil bych vám.."
Otevřely se dveře a přerušil ho Sweets. "Mohl bych si s panem Dickensem promluvit o samotě?"
"Nevím, jestli to je zrovna nejlepší nápad, Sweetsi," zašeptal Booth. "Ale zkusit to můžeme.."
"Tak dobrá, Dickensi," začal Sweets a Booth se vytratil ven, odkud naslouchal. "Podívejte se.. Richard Hunt byl šílenec a psychopat. Já chápu, že vám a vašemu komplici šlo nejspíš jen o peníze, ale to je pryč. Nemůžete už nic udělat. Jenom zkusit přistoupit na podmínky a věřit agentu Boothovi.. Jinak nic. Nic než zůstat dál tady, zavřený a sám."
"Podívej, já mám svoje důvody, proč to nechci říct a.."
"Váš parťák," ukázal mu portréta ignoroval to, že mu tyká," je mrtvý."
"Cože?"
"Ano. Agent Booth nechtěl, aby jste věděl podrobnosti, ale já si naopak myslím, že si to zasloužíte. Šlo vám jen o tohle, bál jste se, že když ho udáte, najde si vás a zabije.. ale on je mrtvý. A my potřebujeme znát jeho jméno, při vyšetřování, víte.. Ale, když si stojíte za svým, zjistíme si to sami. Samozřejmě se ale zmíním u soudu, že nespolupracujete.. možná to bude o pár let navíc, ale jak myslíte.."
"Počkejte! Jmenoval se Ryan.. Ryan Stanley."
"Tak vidíte, že to jde," přikývl Sweets. "A teď by mě zajímala ještě jedna věc. Byl ještě někdo, kromě vás, Addamse a Stanleyho v tom vašem gangu? Nebo jestli nevíte, kdo by mohl proti Stanleymu něco mít?"
"Totiž.. ještě jeden chlap, ale vážně nevím jak se jmenoval. Všichni mu říkali Brian, ale ani nevím jestli to bylo příjmení, jméno, nebo přezdívka.. párkrát jsem se ptal Richarda, ale on tvrdil ať si hledím svého, že mi do toho nic není. A taky, že nebylo. Ale nevím, co by proti Ryanovi měl. Objevil se jednou za čas, řekl Richiemu nějaké tajné zprávy a pak zase zmizel.."
"Víc nevíte?"
"Ne."
"Tak zatím," Sweets odešel za Boothem.
Potom šli vyslýchat Addamse. Od něho se dozvěděli, že se ten chlap jmenoval Brian Wesley. Nic víc nevěděl. Jen prý jednou jeho jméno zahlédl na "šéfově" mobilu. Brian Wesley byl v záznamech; za nějaký podvod a pašování drog si dokonce pár let odseděl, ale otisky nesouhlasily. Přiznal se, že se párkrát s Huntem spojil, ale jen aby mu opatřil nelegální zbraně a drogy jeho komplicům. Jinak nevěděl prakticky nic. Takže zbývala jedinná věc - hledat něco o Ryanu Stanleym. Boothovi se do toho nijak zvlášť nechtělo, zvlášť když si uvědomil, že ten chlap byl jeden z těch, kteří chtěli zabít Bren. Ze všeho nejradši by vrahovi poděkoval, ale bylo také možné, že vrah není vůbec na jejich straně, ale že je další, kdo se bude snažit pomstít Richarda Hunta a zkomplikovat jim život.
Byla tu poslední možnost - zveřejnit obrázek toho chlapa v televizi. I když z médií neměl zrovna dobrý pocit, tentokrát by to mohlo pomoct. I šéf mu to odsouhlasil. Toho chlapa přece někdo musel znát!
Druhý den po odvysílání konečně zavolala nějaká žena, nedalo se z ní nic normálního dostat, protože byla v šoku. Z telefonátu pochopil jenom, že byla manželka oběti a dostal z ní adresu. Okamžitě se tam vydal, k nemalé radosti i s natěšeným Sweetsem, který ho celou cestu přemlouval, že to bez něho nezvládne.
Konečně byli na místě. Booth zazvonil, a za chvíli se ve dveřích objevila mladá žena. Vypadala příšerně, jako kdyby při nejmenším týden nespala a brečela.
"Co ode mně chcete?"
"FBI, agent Booth" ukázal odznak "a doktor Sweets," představil i jeho. "Potřebujeme se vás zeptat na pár věcí ohledně vašeho manžela.." Žena se rozbrečela, ale pozvala je dál.
"No tak, paní Stanleyová.." utěšoval ji Sweets.
"C-cože?.. Já jsem Winnertonová, ne Stanleyová, asi jste si mě s někým spletli.."
"Ale vy? To přece není možné.." začal se přehrabovat v tašce až našel to, co hledal. "Je tohle váš manžel?" Ukázal jí fotku a díval se na ni. "Prosím," zdůraznil, když pořád zírala do země.
Pomalu zvedla hlavu a pohledem spočinula na obrázku. "Ano, je," dostala ze sebe.
"Ryan?"
"Nerozumím."
"Jestli se váš manžel jmenoval Ryan?" předběhl ho Sweets.
"Ne, to ne.. Michael, jmenoval se Michael Winnerton. Nemohli jste se splétst? Nemůžu uvěřit tomu, že by byl.." nedořekla.
"Kdy jste svého muže viděla naposledy?" ptal se už zase Booth. Nechápal už vůbec nic. Napadaly ho dvě možnosti, buď si to Dickens vymyslel a nebo měl Stanley/Winnerton více jmen.
"Asi před týdnem.. odešel do práce, do firmy a už se nevrátil.."
"Všimla jste si předtím něčeho divného? Nebo.." vytáhl další obrázky.." znal se váš manžel s některými z těchto mužů?"
"Ne, nikoho z nich jsem v životě neviděla.. To jsou nějací zločinci?"
"Paní Winnertonová.. mám docela dost velké podezření, že váš manžel byl jedním z členů gangu tohoto muže.. zabili tři ženy a jednu se pokusili zabít, tak byste si mohla vzpomenout, sakra!" rozčílil se, protože si zase vzpomněl na Brennanovou.
"Nevím, o čem to tady mluvíte. Můj manžel byl slušný člověk. Nic takového by nikdy neudělal."
"Jste si tím jistá?"
"Ano, vždycky jsem mu věřila.. a něčeho takového by prostě nebyl schopen.."
"Pamatujete si, kde byl váš manžel 25. a 26. května?"
"Počkejte.." zamyslela se. To jsme byli na pracovním večírku ve firmě. Bylo tam plno lidí.. můžou vám dokázat, že tam Michael byl."
"To přece není možné.." začal Sweets.
"My si to ověříme," upozornil ji Booth. Nic nedávalo smysl.
24:03, byt agenta Bootha
Hannah už spala, ale on stále seděl u stolu a přemýšlel. Nic nedávalo smysl. Před pár hodinami se vrátil z firmy, kde jim nejméně dvacet lidí potrvdilo, že Michael Winnerton i se svou manželkou byli na večírku - oslavě 10ti let od založení jejich rodinné firmy. Prohledali jejich byt, ale nenašli sebemenší důkaz, že by měl Winnerton něco společného se Stanleym, ani s jeho údajnými komplici. Ale on ho v tom sklepě přece viděl a Kůstka taky... Zase byl myšlenkami u ní.
Ze vzteku a bezmoci, kterou v sobě držel vytáhl notebook, aby zkontroloval e-mailovou schránku. Psala mu Rebecca, která jela za měsíc na dovolenou se svým novým přítelem a tak chtěla, aby se staral o Parkera. V duchu si slíbil, že do té doby musí být už případ vyřešený, aby se mohl věnovat synovi. Vzápětí si uvědomil, že Hannah asi moc nadšená nebude.. ale kupodivu mu to ani nedělalo starosti. Koneckonců, ona má taky své zájmy.. a Parker je jeho syn.. Najednou zablikala horní lišta a ukázalo se "1 nová zpráva". Otevřel mail a zůstal zírat, a najednou si připadal ještě tisíckrát hůř než předtím. Věděl, že musí něco udělat.
Martina | 5. listopadu 2011 v 16:05 | 
čo sa stalo ?! potebujem to vedieť :) Dúfam že sa im ten prípad podarí vyriešiť čo najskôr .. už sa teším na Parkera :)